Nedávno vyšlo – Jiří Zounek, Klára Šeďová: UČITELÉ A TECHNOLOGIE. Mezi tradičním a moderním pojetím.

Kniha se zaměřuje na otázku, jakým způsobem pronikají informační a komunikační technologie (ICT) do prostoru českých základních škol. Se zaváděním ICT do vzdělávání  jsou spojována mnohá očekávání. ICT bývají vnímány například jako hybatel různých inovací ve školním vzdělávání nebo jsou spojovány s moderními trendy ve vyučování a učení. Jsou však taková očekávání založena na reálných základech? Skutečně mohou být ICT spojovány pouze s moderním paradigmatem vzdělávání? Znamenají taková očekávání, že ICT nelze využívat v tradičně koncipované výuce?
    Dále je možné se ptát, jaký je vlastně vztah ICT a současné školy? Jde o svazek symbiotický v tom smyslu, že škola využívá technologií, nebo konkurenční, neboť je dnes díky technologiím možné učit se i mimo školský systém? Lze říci, že si škola podmaňuje technologie a používá je jako nástroje ke svým cílům, nebo je spíš možné konstatovat, že je škola ve vleku technologií, neboť je tlačena k tomu, aby nějakým způsobem reagovala na jejich existenci?
Na takto položené otázky je možné odpovídat pouze z perspektivy konkrétních aktérů, tedy lidí ve škole. Autoři proto v teoretické části knihy mapují očekávání, která jsou k zapojení ICT do vzdělávání vztahována, když vycházejí nejenom z českých, ale rovněž z mnoha zahraničních zdrojů. V empirické části potom shrnují výsledky vlastního rozsáhlého terénního šetření, které ukazuje, jak učitelé reálně s technologiemi pracují a jaké efekty přítomnost ICT ve škole generuje. Diskutovány jsou didaktické funkce ICT, stejně jako vliv technologií na mocenské vztahy mezi učiteli a žáky. Rozkrývá se například, proč a za jakých okolností se učitelé pro práci s ICT rozhodují a jakým způsobem se následně proměňuje jejich role ve školním vyučování. 
 
Ukázku ze závěru knihy a další informace naleznete na webových stránkách J.Zounka.